STAROVĚKÝ ŘÍM

4. Punské války

Kartágo:
Kartágo bylo město v severní Africe u pobřeží Středozemního moře (dnešní Tunisko). Založeno bylo pravděpodobně kolem roku 814 př. n. l. Féničany jako kolonie jejich města Týr. Postupem času Kartágo vyrostlo v ekonomickou mocnost ve Středomoří. Bohatlo hlavně z námořního obchodu se stříbrem, mědí, cínem, slonovinou, a otroky. Kartáginští mořeplavci podnikali odvážné plavby podél západního pobřeží Afriky a jejich lodě byly vzorem pro všechny lodě ve Středomoří. Kartágo postupně ovládlo většinu západního Středomoří (Pyrenejský poloostrov, Sardinie, Sicílie a Korsika). Po tomto územím toužil ale i Řím a tento střet zájmů vyústil ve tři punské války. Římané totiž Kartágincům říkali Punové.

O ZALOŽENÍ KARTÁGA
Krásná Dido [dýdó] byla sestra fénického krále Pygmalióna. Ten nechal zavraždit jejího manžela, aby se zmocnil jejich pokladů. Dido i s poklady uprchla do Libye a u tamního krále chtěla koupit půdu. Ten jí prodal území, které by bylo možné ohradit býčí kůží. Dido kůže rozřezala na tenké proužky, jimiž ohradila dost místa pro založení nového města, Kartága. U břehů Kartága přistál trojský hrdina Aeneas při své bludné pouti z Tróje. Dido se do něj zamilovala. I Aeneas by rád po boku krásné a moudré královny zůstal, ale musel poslechnout příkaz bohů a odplout do Itálie. Nešťastná Dido spáchala sebevraždu.

První punská válka (264-241 př. n. l.):
Předmětem sporu se stal ostrov Sicílie. Kartágu patřila část tohoto ostrova, získat ho chtěli také Římané. Ostrov byl totiž velmi úrodný a mohl zásobovat Řím obilím.

◄ 3. ŘÍMSKÁ REPUBLIKA


5. KRIZE ŘÍMSKÉ REPUBLIKY ►

Kartágo a jeho přilehlé državy okolo roku 264 př. n. l.

vojevůdce Hannibal překračuje se svou armádou Alpy