zpět na obsah
1. SVOBODNÍK JAN KLETEČKA

1.1. PO STOPÁCH

Svobodník JAN KLETEČKA přišel na svět pravděpodobně v roce 1709. Požár lukavecké fary roku 1728 nám bohužel znemožnil ověřit tento letopočet v matričních záznamech, přesto máme v rukou jednu indicii, ze které můžeme rok narození Jana Kletečky přibližně vypočítat. V lukavecké matrice zemřelých lze totiž dohledat, že zemřel 5. února 1774, a to ve věku 65 let1. Na tento údaj musíme ale nahlížet velmi kriticky. Čím více v minulosti se totiž nacházíme, tím více byl věk zemřelého spíše odhadován.

Otcem svobodníka Jana Kletečky byl s největší pravděpodobností svobodník VÁCLAV KLETEČKA ze Salačovy Lhoty. K tomuto tvrzení můžeme dojít na základě dvou různých historických pramenů:

1) TEREZIÁNSKÝ KATASTR:
Z tohoto soupisu půdy můžeme vyčíst, že v Salačově Lhotě žilo okolo roku 1714 celkem devět svobodníků a jedním z nich byl právě VÁCLAV KLETEČKA. Ten vlastnil mimo jiné pole o rozloze 31,2 strychů, lesy o rozloze 9 provazců a ve svém hospodářství choval dva voly, dvě krávy a šest ovcí (pozn. 1 strych byl přibližně 0,285 ha a 3 provazce tvořily 1 strych)2.

2) LUKAVECKÁ MATRIKA ZEMŘELÝCH:
Z té se dozvídáme, že 11. července 1736 zemřel v Salačově Lhotě ve věku 78 let jakýsi VÁCLAV KLETEČKA3. V lukaveckých matrikách z tohoto období není žádná zmínka o jakémkoliv jiném Kletečkovi podobného věku žijícím na území Salačovy Lhoty (to nám ostatně potvrzuje i zmíněný tereziánský katastr). Právě z tohoto důvodu se můžeme téměř s jistotou domnívat, že se jedná o otce Jana Kletečky, našeho prvního historicky doloženého předka. Přímý důkaz, který by naši domněnku potvrdil a oba tyto předky propojil, ale bohužel chybí. Stejnou cestou můžeme v lukavecké matrice zemřelých vypátrat i jméno matky svobodníka Jana Kletečky. Tou byla s největší pravděpodobností ANNA KLETEČKOVÁ, která zemřela 16. dubna 1743 ve věku 70 let4. Přímý důkaz o propojení těchto dvou osob ale opět chybí.

V pátrání po našich předcích můžeme ovšem odhalit ještě jedno velké tajemství. Pokusme se nyní vyslovit pravděpodobně nejodvážnější hypotézu přímé linie našeho rodu Kletečků. V roce 1654 byla na území Českého království vydána tzv. berní rula (staročeské slovo „berně“ znamená „daň“). Jedná se o vůbec první úplný soupis daňových povinností, který je zároveň jedním z nejvýznamnějších historických pramenů z období krátce po skončení třicetileté války. Najdeme v ní informace o rozloze polí, výměře ozimů (plodiny vysévané na podzim), výměře jařin (plodiny vysévané na jaře), počtu domácích zvířat a vykonávaných řemeslech5. A právě v tomto historickém pramenu se můžeme dočíst, že v roce 1654 žilo na území Salačovy Lhoty celkem osm svobodníků a jedním z nich byl i tkadlec jménem KRYŠTOF KLETEČKA. Vzhledem k tomu, že svobodníci si své usedlosti drželi pevně v rukou a žádný jiný Kletečka v Salačově Lhotě v této době nežil, můžeme se domnívat, že jde pravděpodobně o otce výše zmíněného Václava Kletečky6.

Z tabulky lze vyčíst, že Kryštof Kletečka vlastnil hospodářství o výměře 30 strychů. Patřil tudíž z hlediska majetkové struktury do nejzámožnější kategorie sedláků (sedláci vlastnili hospodářství o výměře nad 24 strychů, chalupníci o výměře 6-24 strychů a domkáři o výměře méně než 6 strychů). Kromě rolnického hospodářství provozoval Kryštof také tkalcovské řemeslo. Právě proto choval druhý nejvyšší počet ovcí mezi svobodníky. Na své usedlosti držel také nezvykle vysoký počet koňských potahů. To ukazuje na to, že Kryštof Kletečka mohl mít ještě další, přímo nepřiznaný zdroj obživy. Tím mohlo být provozování formanství či povoznictví.

A odkud se rod Kletečků do Salačovy Lhoty přistěhoval? Jednou z možností je, že se do zdejší oblasti přistěhoval z želivského statku u Humpolce, přesněji z obce Kletečná, a to po skončení třicetileté války7. Tuto hypotézu se nám asi již nikdy nepodaří potvrdit, ovšem představa, že naše rodové příjmení přímo souvisí s názvem jedné české obce, je nadmíru přitažlivá.

error: Content is protected !!