zpět na obsah
3. FRANTIŠEK KLETEČKA ZE ŠEBÍŘOVA MLÝNA

3.2. VDOVA KATEŘINA

Kateřina byla původem z obce Mezilesí, která leží asi 4 km jihozápadně od Lukavce. Na svět přišla v pondělí 21. března 1763 v usedlosti čp. 9. Jejími rodiči byli Antonín a Tereza Klíčovi¹. Kateřina neměla bohužel příliš radostné dětství. V devíti letech přišla o svého otce Antonína², o další 3 roky později ztratila i svého sedmnáctiletého bratra Václava³. Ve dvaceti letech se provdala za JANA STERNBERKA z Čáslavska. Ten se živil jako šenkýř a bydlel v usedlosti čp. 6. Jejich svatební obřad proběhl 11. listopadu 1783 v obci Načeradec⁴. Po něm se Jan a Kateřina usadili v Čáslavsku čp. 6, kde se jim narodili 4 potomci: TEREZIE (*?)⁵, PETR (*28. 6. 1789)⁶, JAKUB (*4. 7. 1790)⁷ a FRANTIŠEK (*5. 11. 1792)⁸. Poslední jmenovaný přišel na svět bohužel jako pohrobek. Jan Sternberk totiž půl roku před jeho narozením zemřel na vodnatelnost (†9. 5. 1792)⁹. Kateřina se tak v pouhých 29 letech stala vdovou, navíc se čtyřmi nezaopatřenými dětmi. Právě proto se záhy vdala podruhé. Za manžela si vzala FRANTIŠKA KLETEČKU, našeho přímého předka (svatba proběhla pouhých 55 dní po smrti jejího prvního manžela Jana Sternberka)¹⁰. Po sňatku se František Kletečka přestěhoval ke Kateřině do Čáslavska, kde se jim narodilo 8 dětí. Kromě vlastních dětí vychovávali i 4 děti, které měla Kateřina z prvního manželství.

Zajímavost:
Svatba v červenci byla v tehdejší době neobvyklým jevem. Dnes se většina mladých párů snaží naplánovat svatbu do letního období, dříve se ale vše podřizovalo svátkům církevního roku a především činnostem v zemědělství. Právě z tohoto důvodu se v minulosti svatby konaly nejčastěji v lednu, únoru a následně v říjnu a listopadu. Kromě toho můžeme přesně určit období, kdy ke sňatkům rozhodně nedocházelo. Nekonaly se od 1. neděle adventní do Božího hodu vánočního a následně od Popeleční středy do Božího hodu velikonočního. V letních měsících byl počet svateb utlumen především pracovním vytížením na polích či z důvodu konání mariánských poutí a dalších církevních slavností. Zimní svatby byly velmi oblíbené i z toho důvodu, že to bylo období veselí, tancovaček a zejména masopustu. Zimní počasí s mrazy navíc přálo uchovávání potravin na svatební veselí. Pro svatby vdovců a vdov pravidlo podzimních a zimních sňatků neplatilo. Důvodem byla především potřeba najít rychle nového hospodáře a živitele rodiny¹¹. Právě takovým případem byl i sňatek Františka a Kateřiny.