zpět na obsah
4. KOČOVNÍK FRANTIŠEK KLETEČKA
4.2. HRONSKÝ MLÝN
Hronský mlýn, někdy také nazývaný Hronův, je největším mlýnem v oblasti Lukavecka. Leží v malebném zátiší pod Hronským rybníkem a poprvé se o něm dozvídáme ve smlouvě z roku 1581. Tehdy mlýn od původního majitele Tomáše odkoupil za 70 kop českých grošů zámožný Jakub Hron (právě po něm dostal mlýn své jméno). Později se mlýn dostal do majetku rodu Briffautů ze Slavětína, který spravoval lukavecké panství od poloviny 18. století. V roce 1770 odkoupil mlýn od lukavecké vrchnosti za 400 zlatých JOSEF DĚDEK, v jehož rodinném držení zůstal mlýn až do poloviny 19. století1.
Po smrti mlynáře Josefa Dědka v roce 1792 převzal Hronský mlýn jeho nejstarší syn FRANTIŠEK (*9. 1. 1767)2. Ten měl se svou ženou Marií (roz. Tomáškovou) celkem 8 dětí. Nejstarší byla TEREZIE (*10. 6. 1795)3, která si 24. listopadu 1817 vzala za manžela Josefa Kletečku (*1794) a po svatbě se usadili v Šebířově mlýně (o jejich manželství jsme si vyprávěli zde)4. Druhým potomkem, a zároveň jediným mlynářovým synem, byl FRANTIŠEK (*20. 5. 1797)5, který se oženil s Barborou Vilímovskou a později převzal otěže Hronského mlýna. Jako třetí přišla na svět JOSEFA (*21. 4. 1799)6, která se provdala za Františka Kletečku (*1799), našeho přímého předka. Do kompletního výčtu všech potomků mlynáře Františka Dědka chybí vyjmenovat jeho 5 dcer. Byly jimi MARIE ANNA (*20. 6. 1801)7, ANNA MARIE (*24. 8. 1803)8, ANTONIE (*14. 9. 1805)9, KAROLÍNA (*3. 1. 1809)10 a MARIE (*19. 5. 1812)11.
V roce 1854 se novým držitelem Hronského mlýna stal František Půlpitel (*8. 3. 1835)12. Ten pocházel z Martinického mlýna u Onšova a do Hronského mlýna se toho roku přiženil. Jeho ženou se stala Karolína Dědková (*31. 3. 1837)13, teprve sedmnáctiletá dcera mlynáře Františka Dědka mladšího14. Karolína bohužel 2 roky po svatbě zemřela na zatvrzení vnitřností (†13. 12. 1856)15. V roce 1859 se František Půlpitel oženil podruhé. Za ženu si vzal Anastázii Dědkovou (*19. 11. 1840)16, mladší sestru zemřelé manželky Karolíny17. Jejich potomci vlastnili následně Hronský mlýn až do roku 1934, kdy se jeho novým držitelem stala rodina Nebřenských. V roce 1950 byl Hronský mlýn znárodněn komunistickým režimem. Mlít se zde definitivně přestalo v roce 1963. Po sametové revoluci byl mlýn v restituci navrácen rodině Nebřenských, konkrétně Janě Svobodové. Vyprávění o Hronském mlýně zakončíme zajímavou vzpomínkou Vojtěcha Půlpitla, vnuka výše zmíněného mlynáře Františka Půlpitla:
„Jednou se ve mlýně objevila krásná dáma z Prahy a byla v rodině pěkně uvítána. Odpoledne mne otec zavolal a nařídil mi, abych tu paní doprovodil k dostavníku pana Šustra, který tenkrát obstarával poštovní dopravu z Lukavce do Pacova. Měl jsem si vzít sáňky a na nich vézt pytlík mouky. Když jsem se vrátil, tak jsem se dozvěděl, že to byla žena tatínkova bývalého spolužáka, básníka Antonína Sovy. Tenkrát mi to nic neříkalo, až po letech jsem zjistil, koho jsem to doprovázel.“18
