zpět na obsah
4. KOČOVNÍK FRANTIŠEK KLETEČKA
4.6. ŽIVOT POTOMKŮ
3) ALOIS
Třetím potomkem Františka Kletečky byl ALOIS (*14. 9. 1831)1. Ten se narodil v Hronském mlýně (Lukavec čp. 86), kde prožil první rok svého života. Poté se jeho rodina přestěhovala do Krejčova mlýna (Křešín čp. 39), kde žil přibližně do svých osmi let. Zbytek dětství strávil potom na pile u Skorkovského rybníka (Slavníč čp. 37). Alois v dospělosti odešel zpět do Hronského mlýna, kde se vyučil mlynářskému řemeslu u svého strýce Františka Dědka. Dne 21. února 1854 se jeho ženou stala MARIE KAŇKOVÁ (*8. 1. 1823)2, dcera mlynáře Jana Kaňky z Podmalovického mlýna (Záhoří u Miličína čp. 40) a Alžběty (roz. Hamerníkové). Marie byla o téměř 9 let starší a v době sňatku byla již vdovou po mlynáři Josefu Hajném z Hrajovického mlýna, ležícího nedaleko Načeradce (Hrajovice čp. 17)3. Z prvního manželství vychovávala syna Karla (*19. 4. 1853)4, který se narodil jako pohrobek a kterého Alois vyženil. Po svatbě se Alois s Marií usadili v Hrajovickém mlýně, kde Alois převzal mlynářské otěže po zemřelém Josefu Hajném. Zde se jim také narodilo 5 dětí. Prvním potomkem byla dcera VINCENCIE (*8. 7. 1855)5, která se 28. června 1875 provdala za celoláníka Františka Kocmana z Jedouchova čp. 16 (František byl zároveň příslušníkem českého zeměbraneckého praporu č. 32)6. Jako druhý přišel na svět ADOLF (*15. 6. 1859)7, který se stal v dospělosti mlynářem ve Vadíně čp. 408. Třetím potomkem byla ANTONIE (*19. 7. 1862)9, která ve dvou letech zemřela na záškrt (†6. 11. 1864)10. Jako čtvrtý se narodil ANTONÍN (*26. 9. 1864)11, který 2 týdny po porodu zemřel na psotník (†12. 10. 1864)12. Posledním potomkem byla JOHANA (*17. 7. 1867)13, která se 13. května 1889 provdala za rolníka Michala Horného z Pařížova čp. 1514. Johana bohužel rok po svatbě zemřela na následky komplikací při prvním porodu. Spolu s ní zemřel i její čerstvě narozený chlapeček Jaroslav15. Okolo roku 1868 Aloisova rodina opustila Hrajovický mlýn a odešla do Boňkova čp. 1, kde se Alois živil jako pilař16. V roce 1879 se stal Alois držitelem Nohavického mlýna (Herálec čp. 60). Alois tento mlýn odkoupil od Marie Gabriely Thun-Hohenstein, majitelky heráleckého panství. V jeho držení tento mlýn zůstal ale pouhý měsíc (poté ho odkoupili manželé Josef a Marie Douchovi ze Skorkova, kteří mlýn pronajímali až do roku 1922)17. Aloisova rodina následně pobývala ve mlýně v Dubí čp. 15, kde se Alois živil jako mlynář18.
V roce 1894 se stal Alois nájemcem Spáleného mlýna v Klanečné u dnešního Havlíčkova Brodu (tento mlýn dnes již neexistuje)19. Právě zde mu také zemřela manželka Marie. Dne 23. května 1898 se Alois oženil podruhé. Jeho ženou se stala o 38 let mladší KATEŘINA BALOUNOVÁ (*25. 10. 1869)20, dcera čtvrtláníka Jana Balouna z Hurtovy Lhoty čp. 7 a jeho manželky Kateřiny (roz. Beránkové)21. S ní měl Alois, i přes svůj pokročilý věk, ještě syna ALOISE (*3. 2. 1899) a dceru KATEŘINU (*10. 11. 1900)22. Krátce po jejich narození se Aloisova rodina přestěhovala do mlýna ve Světlé nad Sázavou čp. 202. Právě zde Alois 30. května 1902 zemřel na selhání srdce. O 2 dny později byl pohřben na místním hřbitově23.
