zpět na obsah
8. DĚDEČEK JIŘÍ KLETEČKA

8. 1. POSLEDNÍ VZPOMÍNKA

Je Boží hod Vánoční roku 2013. Po slavnostním obědě usedám do auta a odjíždím do Vančurovy ulice v Havlíčkově Brodě. Nejsem tu náhodou. Právě zde, v domě č. p. 2866, bydlí totiž můj dědeček Jiří s babičkou Marií. Jako každý rok, se tu i dnes má sejít celé naše příbuzenstvo, abychom společně oslavili tento významný křesťanský svátek. Přicházím k malebné zelené brance a mačkám tlačítko na zvonku. Po chvilce mi bratranec Jiřík přichází otevřít vchodové dveře. Přivítáme se a společně vstupujeme do kuchyně, kde se políbím s babičkou. Od ní se dozvídám, že už tu všichni jsou a jsem tudíž poslední. Zarazil mě smutný tón, se kterým mi zprávu oznamovala. Poté vcházím do obývacího pokoje, abych se přivítal s dědečkem a ostatními příbuznými. Dědeček můj pozdrav ale neopětuje. S propadlými tvářemi sedí na židli a s nepřítomným výrazem mlčky pozoruje okolí. Na ten pohled nikdy nezapomenu! V tu chvíli jsem si uvědomil, že náš milovaný dědeček a můj největší životní vzor pomalu z tohoto pozemského světa odchází. O měsíc později, dne 26. ledna 2014 vydechl dědeček naposledy a jeho duše odlétla do nebeského Jeruzaléma. Pojďme si v této kapitole připomenout celý jeho krásný a naplněný život.

error: Content is protected !!